10 důvodů, proč má smysl slavit Den dětí neustále!

Je 1. června 2018 a Den Dětí pro mě nabývá úplně nového rozměru. Dívám se na svou spící dceru Aničku a dmu se pýchou a štěstím.

IMG_8373.JPG


Děti. Všichni jsme jimi byli, ale málokdo si na to pamatuje. Jak rosteme, cestou jako
kdybychom ztráceli všechny ty obyčejné a jednoduché kvality, které nás obohacovaly, když jsme přišli na svět. Nahrazujeme je povrchními a mnohdy zbytečnými starostmi, sociálními sítěmi, hodnocením a nálepkováním. To jsme ale jako malí nedělali. Jako děti jsme ustavičně nevycházeli z úžasu a dělali jen věci, které nás baví. A ruku na srdce, je tomu tak i dnes? Nesklouzáváme spíš k tomu, žít hlavně v jistotě, obklopeni věcmi, které nepotřebujeme, a lidmi, které nemusíme, a pak vyhledáme kurzy typu „Najděte v sobě své vnitřní dítě“?

Pojďme si připomenout 10 důvodů, proč je nutné děti oslavovat neustále, ať je 1. června nebo 18. prosince. Najděme v sobě tyto kvality, kterými děti obohacují svět a také jejich rodiče. Kvality, které jsou někdy ukryté hluboko, ale v každém z nás. Všichni jsme byli přeci dětmi.

  1. Děti milují bezpodmínečně. Taková láska nás učí také bezpodmínečné lásce   
    k sobě samým.
  2. Přijímají nás a milují takové, jací jsme. Nechtějí, abychom byli hubenější ani blonďatější.
  3. Jsou upřímní a vždycky pravdiví. To až časem se naučí švindlovat. A víte
    od koho? Od nás, dospělých.
  4. Umí si OPRAVDU užívat těch malých věcí a přítomného okamžiku.
  5. Dokáží odpustit a nechat být.
  6. Děti přesně vědí, co chtějí, a dávají to dostatečně najevo. Nepřetvařují se, nesnaží se nikomu zalíbit. Jednají podle svého přesvědčení. Umíme to také tak?
  7. Nepochybují o druhých a nepovyšují se nad ostatní. To přichází až časem
    a hádejte, proč?
  8. Zkoumají svět nehodnotícíma očima. Kdy se to povedlo naposledy nám?
  9. Vidí krásu ve smradlavém bahně i na zaprášeném a neumytém okně.
  10. Nemají očekávání. Na co plán, když si dokáží užít ten nejlepší den stejně
    tak doma, jako i na hřišti, v lese nebo třeba v našem náručí.
IMG_9387.JPG

Pojďme s dětmi trávit co nejvíce vědomého času, odhoďme v jejich přítomnosti mobily i slova pomluv nebo stížností na tu „příšernou kamarádku, která pořád nemá chlapa“. Naslouchejme jim. Ale opravdu. Když s nimi mluvíme, „skloňme“ se na jejich úroveň, hleďme jim do jejich krásných očí plných zvídavosti. Pusinkujme je, mazleme a objímejme tak často, jak jen to je možné.

Anička je vzhůru, vypínám počítač, nevšímám si notifikací na telefonu a jdu ji pomazlit. Děkuji, že tě mám a slibuji, že budeme slavit každý den!

tereza_sgn_01.jpg